Dopis pro mou budoucí lásku...

Dopis pro mou budoucí lásku 

Ahoj,
možná se už známe. možná se každý den míjíme na cestě. anebo Tě třeba teprve poznám. možná jsi ještě malou tečkou v mé budoucnosti, ke které se pomalu, ale jistě přibližuji.
zvláštní je, že to nevím.

ať už jsi kdokoliv a ať už jsi kdekoliv, měl bys vědět, že až se objevíš, budeš mou nadějí. možná se nebudu hned smát, ale je taky možné, že už mě znáš.
třeba mě znáš jako tu šílenou holku, která má hrozné nápady, ale vždycky s nimi lidé souhlasí.
anebo mě znáš jako tu, která ráda chodí na procházky do lesa a vždycky, když s ní jde někdo další, ztratí se.
možná mě znáš jako tu holku, která sedí v první lavici a vždycky má při sobě knihu.
třeba jsme se už potkali, jen já měla na uších sluchátka a nevšimla jsem si Tě.

víš, co je na tom to kouzelné? že já netuším. ani neznám tvé jméno. ale měl bys vědět, že už teď si Tě jako člověka neskutečně vážím. nevím, jak se chováš, ani jak vypadáš. snad mohu jen doufat, že jsi hodný a slova, jenž řekneš, myslíš vážně. nemám na tebe žádné požadavky... nemusíš být nijak vysoký, vždyť já jsem taky poměrně malá. je mi jedno jakou barvu budou mít tvé oči, stačí jen, když budou veselé.
pouze bych si přála, abys miloval smích. aby ses rád smál a dokázal mě rozesmát, když budu chtít brečet.

takže, milý neznámý,
doufám, že Tě jednou potkám. přeji si, abych jednou poznala někoho, s kým si budu přát strávit zbytek života. doufám, že si o mně nebudeš myslet, že jsem divná, když ti řeknu svůj názor.
a taky doufám, že někdo takový existuje.

víš, jsou lidé, kteří svou lásku hledali celý život, ale nikdy ji nenašli. můj strach je oprávněný. vážně se bojím, že třeba neexistuješ...

je to zvláštní... psát dopis někomu, kdo možná ani neexistuje. ale já budu pro jednou optimista a budu věřit tomu, že tam někde jsi... třeba Tě už znám, ale to teď není hlavní. prostě... v tuhle chvíli, ať už jsi kdekoliv, chci ti říct, že budeš mou hvězdou, která mi bude ukazovat správný směr.

někdy to budeš mít se mnou těžké, protože jsem ten typ člověka, který vždycky musí mít pravdu. avšak faktem je, že občas od toho upustím, abych předešla zbytečné hádce.
snad budeš někdo, komu budu moci klidně o půlnoci zavolat a ty si se mnou budeš povídat. mám strach, že ti má mluva bude trhat uši, poněvadž někdy mluvím až moc spisovně. ovšem když jsem nervózní, neslyšel bys jediné spisovné slovo.

mí rodiče Tě klidně mohou nenávidět. hlavní pro mě bude, že já Tě budu milovat, a že budu vědět, že bys mi nikdy neublížil. jistě, občas se budeme hádat, to určitě. ale já to myslím tak, abys mě nedostal na ještě hlubší dno, než už jsem teď.

víš, myslím, že na to, aby si lidé rozuměli, musí mít něco společného. nemusíš tolik číst jako já. nemusíš mít rád malování ani stejnou sortu filmů. nechci po tobě, aby ses kvůli mně měnil, protože tím bys ztratil sám sebe a to já nechci.
jen si přeji, abys rád rozebíral úvahy o všem možném i nemožném. snad pouze, abys mi někdy udělal radost a vzal mě na louku pozorovat hvězdy. snili bychom společně...

asi bych ti také měla o sobě říci, že jsem opravdu hodně nešikovný člověk. možná se měj občas přede mnou na pozoru. znám pár lidí, jenž by ti mohli vyprávět. snad mou nešikovnost budeš tolerovat.

nejspíše bych to měla nějak uzavřít, že?takže... chci ti pouze říct, že ať už jsi kdekoliv a ať už jsi kdokoliv, mám Tě ráda. je mi jedno, že nejsi perfektní. to nejsme nikdo. avšak pro mě perfektní budeš. klidně měj velký nos, mně to nevadí. sama jej také nemám nejmenší. jen doufám, že mě budeš mít skutečně rád. že já budu tvůj důvod, proč se ráno budeš probouzet s úsměvem, a ty zase budeš ten můj. už to zní jako klišé z romantického filmu, že ano?

tak to tedy rychle ukončím, než se ani nebudu poznávat.

Milý neznámý,
už teď mi na tobě záleží a doufám, že Tě brzy potkám. třeba Tě potkám již v nastávajícím roce, ale třeba to bude až za deset let. já nevím, jak to osud bude chtít. ale ať už jsi kdokoliv a ať už jsi kdekoliv, těším se na tebe. opravdu strašně moc.

S láskou

Clara