blackprincess832

Beznaděj Taky znáš ten, pocit kdy jen sedíš někde v koutě svého pokoje, slzy ti kanou po tváři, rukou si zakrýváš pusu, aby nebyly slyšet tvé vzlyky a celý/ á se třeseš? Znáš to, když se cítíš úplně na dně a jediná výchozí cesta byla zaterasena? A  ty jen pláčeš, hlavou ti víří několik melancholických myšlenek. Možná si přeješ zemřít a všechno vzdát, anebo se jen bojíš... Bojíš se sníst další sousto, bojíš se, že o ně přijdeš. Máš strach z tolika věcí. Pohlcuje tě to. Všechno. Anebo možná patříš mezi ty lidi, kteří jdou daleko od civilizace. Jdou do lesa, kde se snaží si uspořádat myšlenky. Zhluboka vdechují do plic vzduch, zatímco vlasy rozfoukává vítr.   A potom se usadí na své tajné místečko a tiše přemýšlí. Nad životem, nad věcmi, co se staly, nad tím, co s nimi vůbec bude. Občas také uroní slzu, a ne jen jednu. Ale tahle samota a klid je uklidňuje natolik, aby si dokázali alespoň na chvíli srovnat chody svých myšlenek. Anebo se možná třeseš po celém t